I moderního člověka, navzdory jeho výdobytkům, trápí v jeho osobním i kolektivním prožívání propast opuštěnosti, pokušení nihilismu, absurdita řady fyzických, morálních a duchovních utrpení.
Temná noc, zkouška, v níž se dotýká tajemství zla a vyžaduje otevřenost víry, někdy nabývá epochální rozměr a kolektivní proporce (…). Jan od Kříže nás svou zkušeností zve k důvěře, k tomu, abychom se nechali očišťovat od Boha. Ve víře protkané nadějí a láskou začíná noc poznávat “světla úsvitu” a stává se zářivou jako velikonoční noc (…).
Kéž bychom dokázali temné noci, jež se kupí v myslích jednotlivců i v současném kolektivním vědomí, prožívat v čisté víře, v naději, která “dosáhne vše, v co doufá”, v lásce planoucí ze síly Ducha, aby se proměnily v jasné dny našeho bolestí sužovaného lidstva, ve vítězství Vzkříšeného, jenž osvobozuje mocí svého kříže!
Jan Pavel II.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.