Pane, pronikni nás tak, abychom na sebe vzali vůči druhým postoj těch, kteří se dávají vždy k dispozici. Nauč nás jednat stejně jako ty: „odkládat svrchní šat“. (…) Svrchní šat prospěchu, vypočítavosti, vlastních zájmů, abychom přijali nahotu…
Kategorií, která odpovídá kněžství není zcela jistě kategorie moci… Ano, mýlí se ti, kteří chápou kněžství, službu biskupa či papeže především jako moc. Z evangelií víme, že mezi apoštoly proběhla debata o tom, kdo by měl být první. Pokušení udělat…
Každé slovo Boha je minimem i maximem, které od tebe žádá. Proto když čteš: „Miluj svého bližního jako sebe sama“ (Mt 19,19), máš v přikázání bratrské lásky vrcholnou míru. Bližní je tvým druhým já a jako takového jej máš milovat. Jestliže on pláče,…
Každá farnost má své poklady. Pravými poklady jsou chudí, trpící, soužení, nemocní a vůbec všechny duše, kterým Duch svatý udělil hojnost svých darů, takže žijí život utrpení a modlitby. (…) Každý dobrý pastýř má umět ocenit a pastoračně využít…
Svatý Jan říká: „Jestliže má někdo bohatství tohoto světa, ale před bratrem v nouzi zavře své srdce, jak v něm může přebývat Boží láska?“ Hle, kde začíná láska. Pokud ještě nejsi schopen zemřít za svého bratra, buď ochoten podělit se s ním aspoň o…
Jako arcibiskup Soulu jsem se často ptával: „Je má víra a můj život skutečně podle evangelia?“ Odpověď se blížila spíše k „ne“, a to zvláště v otázce evangelní chudoby, ke které bych měl jako kněz směřovat (…). Někdy jsem ve své kanceláři uvažoval:…
Církev je povolána být „advokátkou spravedlnosti i chudých“, a to před netolerovatelnými sociálními a ekonomickými rozdíly, které „volají do nebe“. (…) Prioritní zájem o chudé musí proniknout všechny naše pastorační struktury a priority. Církev je…
Kristovo povolání otvírat se „druhému“ (…) má stále konkrétnější a univerzálnější horizont. Týká se každého, neboť se obrací ke všem. Míra tohoto otevření není pouze blízkost druhému, ale též vnímání jeho potřeb: měl jsem hlad, měl jsem žízeň, byl…
Klérus má ze své přirozenosti představovat si církev jako nějakou farnost či děkanát, tedy jako stádce, na které lze dohlížet a uplatňovat v něm své pravomoci. Takovýto efektivní vztah mezi pečovatelem o duše a osobou, které je tato péče poskytována…
Během cesty na sever Vietnamu, jsem byl třikrát připoután k nekatolíkovi, členovi parlamentu, který byl znám jako buddhistický fundamentalista. Blízkost našeho osudu se vryla do jeho srdce (…), stali jsme se přáteli. Na lodi jsem měl možnost hovořit…