Pro mě osobně bylo na počátku sedmdesátých let úžasnou událostí, když jsem se poprvé blíže seznámil s hnutími jako Neokatechumenát, Comunione e Liberazione, Fokoláre, neboť jsem zakoušel chuť a nadšení, se kterými v nich lidé prožívali víru. A radost z této víry je vedla k tomu, aby i s ostatními sdíleli dary, které obdrželi.
Tehdy (…) se zdálo, že po velkém koncilním rozkvětu místo jara přišel mráz, místo nové dynamiky únava. (…) Ale kde byl Bůh? Po mnoha diskuzích a námahách při hledání nových struktur nebyla snad církev vyčerpaná a přitlačená k zemi? (…)
A najednou něco, co nikdo neplánoval. Zde se Duch svatý, abychom tak řekli, znovu přihlásil o slovo. A v mladých lidech opět začala klíčit víra, bez podmínek a námitek, bez výmluv a vytáček, víra prožívaná ve své celistvosti jako obdarování, jako vzácný dar, který dává život.
Kard. Josef Ratzinger
Tato slova kard. Ratzingera vysvětlují mnohé... byl uchvácen tím, co Duch sv. v minulém století začal v církvi konat a sám nezůstal stranou - ani jako kardinál, ani jako papež... Bohu díky za něho!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.