Žít jako jednotlivci životem vzkříšených a žít jako církev (která je částí lidstva, jež je vykoupeno a vzkříšeno) trinitární společenskou dynamiku takovým způsobem, aby i ty zbylé miliardy lidí, které nepoznaly světlo Božího zjevení, mohly říci: „Ano, život křesťanů je krásnější, šťastnější, pohodovější a tvořivější než ten náš.“ Nemělo by právě toto být svědectví, které máme vydávat?
Anebo máme považovat za snílky Lukáše s jeho Skutky apoštolů či autora Listu Diognetovi, který píše, že život křesťanů, i když se odehrává na zemi, „ukazuje neuvěřitelné a paradoxní zákony jejich duchovní republiky“?
Silvano Cola
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.